Podle všeho budeme letos v zimě závidět nejen ptákům, kteří odletí za teplem na jih, ale i všem ostatním opeřencům, kteří jsou na zimu mnohem lépe vybaveni než my. Evoluce totiž přezimující ptáky na rozdíl od lidí vybavila vysoce funkčními mechanismy pro zahřátí.
Možná jste zaznamenali, že ptáci mají v zimě mnohem načechranější peří než v létě. V pozdviženém peří si totiž udržují silnou vrstvu vzduchu, která funguje jako izolace mezi ptačím tělíčkem a chladným okolním prostředím. Člověka evoluce tak dobře nevybavila, takže se o svoje zateplení musí postarat sám.
Zateplení domu nejen pro aktuální úsporu!
Očekávaný nedostatek plynu i vysoké ceny energií nás nutí přemýšlet, jestli máme ve sklepě najít stará kamna na pevná paliva a objednat si uhlí, nebo bude jistější přikoupit nějaký přímotop. Hlavním tématem letošní zimy bude udržet si doma dostatek tepla za přijatelné náklady. Jako možnost se nabízí třeba těsnění na okna a dveře, kožich z králíka, rum, ale také zateplení domu. Tahle možnost má oproti ostatním tu výhodu, že funguje jak na udržení tepla v zimě, tak na udržení chladu v letních vedrech. Kromě nárůstu teploty ve Vašem domě naroste zateplením i atraktivnost a cena nemovitosti.
Než se rozhodnete pro stavbu nového domu nebo zateplení staršího, měli byste vědět, co je v takové situaci důležité a jak můžete budoucí vlastnosti svého domu ovlivnit. Abychom Vám s tím pomohli, vědci v našem výzkumném parku Viva zkoumali více než dva roky vývoj teplot v několika výzkumných domech. A jak to dopadlo? Jak ovlivňují různé konstrukce domu teploty v interiéru během zimy nebo léta? Jaký vliv má tepelná izolace? Víte, jaký materiál zvolit pro stavbu rodinného domu či víkendové chaty? Máme pro Vás odpovědi.
Kdy volit materiály s vyšší objemovou hmotností?
Pokud právě přemýšlíte o stavbě rodinného domu, který budete trvale obývat, vyberte si pro obvodové stěny masivní materiál – beton nebo cihlu – s větší objemovou hmotností. V létě využijete jejich schopnost zchlazovat vnitřní prostředí domu a v zimě zase schopnost akumulovat teplo. Jejich vlastnosti oceníte především při topení v zimním období, kdy při odchodu do práce můžete topnou teplotu snížit na minimum a po návratu domů stále ještě bude uvnitř příjemně teplo.
Kdy se hodí nízké akumulační schopnosti?
Při stavbě rekreačního domu nebo chaty, které plánujete obývat především o víkendech, se raději poohlédněte po materiálech s nízkou akumulační schopností (např. montované dřevostavby), abyste tuto jejich vlastnost efektivně využili. Právě takové typy domů se na rozdíl od masivních konstrukcí velmi rychle vytopí. Nechcete přece v pátek po příjezdu na chatu zatopit a čekat až do neděle, než se Vám místnosti uvnitř domu příjemně prohřejí.
Jaký je vliv zateplení domu v létě, v zimě i v přechodných obdobích?
Během velmi horkého léta si zateplené domy při testování zachovaly uvnitř snesitelné teploty. Masivní stěny zároveň podpořily chladicí efekt a zabezpečily konstantnější teploty v místnosti. Dlouhodobá měření ve výzkumném parku Viva jasně ukázala, že zateplení chrání před letním přehřátím. Přestože venkovní teploty vystoupaly až na 36 °C, teploty v zateplených masivních domech z cihly a betonu zůstávaly mezi 24–27 °C. V nezatepleném domě bylo naopak nepříjemné horko a teploty uvnitř překročily 30 °C. Kromě tepelné izolace má rozhodující vliv na teplotu v interiéru také akumulační schopnost materiálu. Masivní stěny s větší objemovou hmotností zajišťují stabilnější teplotu v místnosti a vytvářejí chladnější a příjemnější vnitřní prostředí v létě.
Abychom mohli odpovědět na otázku, jakou teplotu si zachovávají domy během chladných a mrazivých dnů, kdy se venkovní teploty pohybují v rozmezí 0 °C až -12 °C, simulovali vědci ve výzkumných domech výpadek topení po dobu 48 hodin. Výsledky překvapily i odborníky, protože rozdíly v akumulační schopnosti jednotlivých stěnových konstrukcí byly velmi výrazné. Po 2 dnech výpadku topení nezateplený cihlový dům vykazoval pokojovou teplotu jen 4 °C a teplotu stěny 1 °C. Zateplené masivní domy z cihly a betonu si naopak udržely vnitřní teplotu vzduchu a povrchu stěn mezi 14–17 °C.
Ve Viva parku jsme se věnovali i teplotám vnitřních prostor během přechodného období, jako je jaro nebo podzim. Výsledkem je zjištění, že zateplené masivní domy dokážou lépe absorbovat tepelnou energii a v případě potřeby ji vrátit zpět do místnosti. To zajistí stabilní teploty v místnosti po delší dobu. Kolísání venkovních teplot má na teplotu uvnitř domu v přechodném období jen zanedbatelný vliv.
Překvapujícím zjištěním bylo, že i dům z masivního dřeva dokázal velmi dobře udržet teplotu v interiéru. Důvodem je hmotnost a vysoká měrná tepelná kapacita materiálu. V nezatepleném cihlovém domě klesla teplota po několika chladných nocích na 15 °C. Na druhé straně zateplené betonové a cihlové domy si udržely pokojovou teplotu mezi 18–19 °C i po několika chladných nocích.
Během přechodného období nejdéle dokázaly udržet teplo zateplené masivní domy z cihly, betonu, ale také z masivního dřeva. Nejrychleji vychladly montované dřevostavby a nezateplené domy.
Jak se udržet v teple?
Když se znovu vrátím k ptákům a jejich přežití v mrazivých zimních měsících, musím zmínit ještě jednu důležitou vlastnost, kterou jim dopřála evoluce. Ptáci jsou obdařeni takzvanou behaviorální termoregulací. Zní to velmi složitě, ale jde jen o to, že se živočich instinktivně chová tak, aby se ohřál. Jedním z projevů behaviorální termoregulace u přezimujících ptáků je, když se při nočním hřadování na větvích shluknou a přitisknou k sobě tělíčky, aby zabránili úniku tepla.
Ať už se rozhodnete zateplit dům, nebo ne, behaviorální termoregulaci si rozhodně nenechte ujít. Není nic hřejivějšího než tělo někoho blízkého propletené s Vaším tělem pod jednou peřinou.