Pojmy jako udržitelnost nebo biodiverzita spojujeme především se zachováním obnovitelných a neobnovitelných zdrojů na naší domovské planetě. Důležitou roli v naší budoucnosti však sehraje i drobný polétavý hmyz velikosti fazole.
Budoucnost naší planety je velmi křehká. Globální oteplování, skleníkový efekt, nedostatek pitné vody, to jsou jen některé z okolností, které život na Zemi dříve nebo později ovlivní. Jedním z neméně důležitých úkolů budoucích generací je zachování polétavého hmyzu.
Včela medonosná je opylovač hmyzosnubných rostlin a v ekologii zastává zcela zásadní úlohu. Včely opylují téměř 75 % všech kvetoucích rostlin na planetě. Svět bez včel by vypadal úplně jinak, než jak ho známe dnes.
Proč jsou včely tak důležité?
Tvář naší planety a částečně i naše budoucnost je na včelách přímo závislá. Bez jejich práce by zmizela většina rostlin, které známe, včetně zemědělských plodin, a vyhynula by celá řada živočišných druhů, jež jsou na hmyzosnubných rostlinách nebo na včelách přímo závislé. Tenhle drobný tvoreček tak drží v rukou karty naší budoucnosti.
Naše společnost se už před mnoha lety vydala cestou udržitelnosti a pomocí výrobků, technologií a pracovních postupů aktivně pomáhá budovat svět zelené budoucnosti. Postupem času jsme přirozenou cestou začali podporovat nejen včelaře, ale i hmyz žijící na našich pozemcích. Takový domeček pro užitečný hmyz, jaký jsme umístili do atria našeho Kompetenčního centra v Brandýse nad Labem, nadělá nejen spoustu parády, ale zároveň poskytne užitečnému hmyzu bezpečný úkryt a poklidné místo k hnízdění. Hmyz nám to oplácí opylováním a ochranou zahrady před nebezpečnými škůdci.
Včely, a to všechny druhy, jsou velmi důležitou součástí ekosystému. Jejich největší význam sice spočívá v opylování květů, ale jsou také zásadním článkem potravního řetězce hmyzožravců, obojživelníků, ryb, ptáků a savců. Včely tak mimo jiné významnou měrou přispívají k udržitelnosti životního prostředí a k zachování biodiverzity.
Na opylovačích je závislá většina rostlin, které lidé konzumují. Snadno z toho vyvodíme závěr, že postupné vymírání polétavého hmyzu v souvislosti s mizející přírodou a nadměrným používáním pesticidů může mít nakonec nedozírné následky. Bez včel by na Zemi převládly takzvané větrosnubné rostliny, které by následně vytlačily většinu ostatních. Podle odborníků by po vymření včel následně zmizela z povrchu Země více než polovina živočišných druhů.
Co o včelách víme?
Každý ví, že včela medonosná je opylovač žijící v sociálních včelstvech, kterým šéfuje královna, že vyrábí med a tvoří ve svých hnízdech plástve s šestiúhelníkovými buňkami z vosku. Tady u většiny z nás znalosti o včelách končí. Význam včel pro ekologii je však natolik zásadní, že bychom o jejich životě a potřebách měli vědět co nejvíc. Včela je totiž, navzdory své velikosti, ohromující živočich se spoustou překvapivých dovedností.
Doplňme si informace
Včela medonosná je blanokřídlý hmyz s vysoce rozvinutou schopností komunikace a neobyčejnými organizačními schopnostmi. Na naší planetě žije v současné době přibližně 20 000 druhů včel a včela medonosná, která je nejvyšším vývojovým stadiem svého druhu, tvoří až 80 % včelí populace.
Včely dělnice se dožívají nejvýše šesti týdnů, ale pro zachování rodu jsou v každém včelstvu takzvané dlouhověké zimní včely, které žijí až devět měsíců.
Včely se při práci nikde nezdržují. V letu dosahují rychlosti až 30 kilometrů v hodině. Na 1 gram medu musí včela navštívit zhruba 7 000 květů. Životní dílo jedné včely dělnice je přibližně polovina čajové lžičky medu. Na 1 kilogram oblíbeného přírodního sladidla musí včely v průměru nalétat 280 tisíc kilometrů, což je vzdálenost 7x kolem Země. Jedna včelí kolonie, čítající 60 tisíc včel, opyluje každý den přibližně 200 milionů květů!
Včely v roji jsou rodina
Obrana společenstva je pro včelu sebevražednou misí. Jakmile včela zaútočí žihadlem na nepřítele, je to poslední čin, který pro svůj roj udělá. Takový způsob boje si mohou dovolit jen druhy vysoce sociální, které žijí v obrovských koloniích, kde má jedinec ve společenství jen zanedbatelnou hodnotu. Smrt jednoho není pro hnízdo žádná ztráta. Naopak i jediné žihadlo, jež zůstalo v kůži nepřítele, může pro kolonii představovat velký přínos.
Všechny dělnice ve včelí kolonii jsou vlastně sestry, protože mají stejnou matku. Když se včela při obraně ostatních obětuje, pomůže přežít svým příbuzným. Její geny, které sdílí se svou včelí matkou, tak mají šanci přežít v další generaci, což je z pohledu evoluce v daném okamžiku to nejdůležitější.
Včelí minulost
Historie včelího rodu sahá hluboko do pravěku. První zástupci této hmyzí skupiny se objevují na Zemi už v období křídy. Dokazují to nálezy v barmském jantaru, jehož stáří je odhadováno na sto milionů let. První včelaři v historii lidstva pocházejí ze starověkého Egypta. Včely zde chovali v hliněných nádobách již čtyři tisíce let před naším letopočtem.
Jestli to tak půjde dál, včela medonosná se brzy naučí hrát na kytaru
V posledních letech vědci přišli s překvapivými výsledky výzkumů včel a včelstev a na základě nových zjištění můžeme včelu bez nadsázky označit za jeden ze zázraků přírodní říše. Měří sotva jeden a půl centimetru, ale skrývá se v ní mnohem víc, než byste čekali. Ačkoli její mozek je menší než špendlíková hlavička, dokáže racionálně posuzovat svět, ve kterém žije, a má ohromující orientační, komunikační a rozlišovací schopnosti.
Když včela objeví v doletové vzdálenosti od hnízda rozkvetlou louku, vrátí se do úlu a „řekne“ o ní ostatním. Na první pohled její sdělení vypadá jako tanec, ale vědci zjistili, že pohybem nahoru a dolů, natočením tělíčka do stran a vrtěním zadečku včela ostatním sdělí přesné souřadnice louky, vzdálenost, kterou je třeba uletět, a dokonce i rozsah nového naleziště. Dokáže ale ještě mnohem víc. Včely umí rozeznávat a zapamatovat si lidské tváře, umí vyhledávat drogy, výbušniny i naleziště některých kovů. Pomocí výcviku si na danou látku navyknou a ve spojení s odměnou ji ve své blízkosti aktivně vyhledávají.
Překvapivě také umí počítat, a to minimálně od jedné do čtyř. Asi si teď myslíte, že jde o fikci nebo nejapný žert, jenže včely opravdu tohle všechno umí a je jen otázkou času, kdy u nich vědci objeví další překvapivé schopnosti.
Zachraňme včely a zachráníme sebe
Čím dál tím častěji si odborníci připomínají výrok Alberta Einsteina, který doslova řekl, že „kdyby včela zmizela z povrchu Země, člověku by zbývaly jen poslední čtyři roky života“. Odborná veřejnost se k jeho odhadu přiklání.
Ačkoli včela ještě není na pokraji vyhynutí, populace včel medonosných rychle klesá. Způsobuje to nejen ztráta přirozeného prostředí v důsledku rostoucího zemědělství a urbanizace, ale i změna klimatu, používání pesticidů a hnojiv nebo přibývající roztoči a viry, proti kterým včely nemají přirozenou ochranu. Globální studie z února 2019 zjistila, že počet hmyzu na planetě každoročně klesá o 2,5 procenta. Pokud tento trend bude pokračovat, nebude na Zemi do roku 2119 vůbec žádný hmyz a lidstvo se v tu chvíli ocitne na hranici vyhynutí.
Svět konečně podniká první důležité kroky k záchraně hmyzu na planetě
Ohrožení polétavého hmyzu už řeší všechny vyspělé země světa. Například v USA zakázala Agentura pro ochranu životního prostředí používání pesticidů spojovaných s vymíráním včel. Podobné zákazy byly zavedeny i v Evropě.
V Kalifornii, kde je úbytek včel velmi markantní, se začalo používat speciální včelí krmivo plné probiotik, které posiluje imunitní systém včel.
Izraelská společnost BeeHero zase vynalezla senzory pro sledování zdraví včel a vyrábí přístroje, které detekují jakékoli zdravotní poruchy ve včelím roji.
Ve Velké Británii vytvořili systém výsadby zemědělských plodin, při kterém je ponechána část polí divokým květinám, což včelám umožní v daném regionu prosperovat. Používání pesticidů v Británii podléhá přísné regulaci a smějí se aplikovat výhradně na přesně vymezených místech.
I přes všechnu snahu vyspělých zemí vykazuje celkový počet hmyzí populace strmý pokles. Pokud vymírání nezastavíme, nebude na Zemi za sto let už co zachraňovat.
Baumit = udržitelnost = biodiverzita
Se značkou Baumit je úzce spojený slogan nápady s budoucností. Svými ekologickými a zdraví prospěšnými produkty podporuje naše společnost udržitelnost, biodiverzitu a zelenou budoucnost, jejichž nedílnou součástí je přežití včely medonosné. Značka Baumit novými nápady a technologickými postupy pomalu vyšlapává cestu k ekologickému a udržitelnému stavebnictví budoucnosti.
V souladu s cestou k udržitelnosti planety jsme se v Baumitu rozhodli podpořit včely a jejich chovatele nákupem 230 kilogramů včelího medu, kterými se chystáme osladit letošní Vánoce našim obchodním partnerům.
Ačkoli včely přitahují pozornost značky Baumit jako magnet, obráceně to nefunguje. I přesto, že včela medonosná má celkem pět očí, ke své škodě červené logo Baumit vidět nemůže. Chybí jí totiž receptory pro vnímání červené barvy.