Z obytného objektu Vysočanského mlýna je ještě cítit vůně chleba

V místě, kde se kdysi pekl chléb pro celou Prahu, stojí dnes moderní obytný areál s parky a kavárnou. Spojením historického odkazu s nadčasovým projektem pro bydlení vzniklo v areálu bývalé pekárny Odkolek a Freyova cukrovaru nečekaně příjemné místo k životu.

První písemná zmínka o vsi Vysočany ležící na břehu potoka Rokytka pochází z roku 1239. Vysočany vznikly jako osada, v níž se sbíhaly cesty z celého kraje. Počátkem 14. století byl takzvaný Vysočanský dvůr rozšířen a přejmenován na Vysočanskou tvrz. Život malé vsi to ale nerozhýbalo a dál plynul poklidně a pomalu. V polovině 19. století zde bydlelo v 58 domech pouhých 617 obyvatel. Nízká obydlenost území byla způsobena především velkou vzdáleností od hlavního města a složitou dopravní dostupností. V té době byla železnice v Rakousku-Uhersku ještě v plenkách, a tak hlavním dopravním prostředkem pro přepravu lidí a zboží byly pořád ještě povozy tažené koňmi. Ospalý život Vysočan ukončilo až bourání pražských hradeb, a především vybudování Trutnovsko-kralupsko-pražské dráhy a Vysočanského nádraží v roce 1872.

Počátkem 20. století prošly Vysočany bouřlivým rozvojem a počet obyvatel v návaznosti na vzestup průmyslu výrazně narůstal. V roce 1902 se staly Vysočany dokonce samostatným městem, jehož existence však neměla dlouhého trvání. Už o dvacet let později byly připojeny k takzvané Velké Praze a o status města zase rychle přišly. V té době už ve Vysočanech fungovaly světoznámé průmyslové podniky jako například ČKD, Aero, Avia nebo Praga a počet obyvatel v období růstu přesáhl patnáct tisícovek.

V roce 1835 vyrostl jako první průmyslový podnik Vysočan Freyův cukrovar. O pět let později se ve vzdálené Praze stal František Serafín Odkolek novým mlýnským v Sovových mlýnech na pražské Kampě a následně se oženil s dcerou majitele mlýnů Františka Trödla. Po jeho smrti se František Odkolek stává majitelem mlýna na Kampě a firma s impozantním názvem Fr. Odkolek, akciová společnost parní mlýn a továrna na chléb ve Vysočanech, je zapsána do firemního rejstříku.
Vysočanské Pekárny Odkolek byly otevřeny v roce 1912 jako největší pekařské impérium v zemích Rakouska-Uherska.  Firmě se mimořádně dařilo a v roce 1945 byla se 700 zaměstnanci největší firmou svého druhu v Československu. Po 2. světové válce se areál Freyovy továrny stal součástí pekáren, ale firma Fr. Odkolek, akciová společnost parní mlýn a továrna na chléb ve Vysočanech, nuceně ukončila svoji činnost v roce 1947. Byla znárodněna a přejmenována na Odkolek, národní podnik. I přesto firma byla a stále zůstává významnou součástí historie českého pekařského průmyslu.

Krátce po sametové revoluci byl podnik privatizován a došlo k obnovení značky Odkolek. Bohužel znovuobnovená firma v roce 1994 výrobu ve Vysočanech ukončila a areál definitivně opustila v roce 2005. O rok později odbor památkové péče Ministerstva kultury ČR zapsal administrativní budovu pekáren Odkolek od rakouského architekta českého původu Huberta Gessnera na Ústřední seznam kulturních památek.

Současně s dokončením rezidenčního projektu Vysočanský mlýn vznikly v areálu i dvě nové ulice. Jedna nese jméno významného českého podnikatele v oboru mlynářském a pekařském Františka Odkolka, druhá se jmenuje po architektovi parního mlýna a továrny na chléb ve Vysočanech Hubertu Gessnerovi.

Než se v roce 2017 ujala obou areálů firma Metrostav Development, a. s., a rozhodla se ve svém odvážném projektu obytného areálu navázat na industriální odkaz místa, byla celá oblast jen chátrajícím pozůstatkem minulosti. Novou podobu Vysočanského mlýna navrhla společnost City Work Architects. Rozhodnutí vytvořit moderní rezidenční čtvrť s 660 bytovými jednotkami a zároveň uchovat současný charakter zástavby i jednotlivé části její historie se ukázalo jako chytré řešení. Zachování původní zdi mlýna, komínu a administrativní budovy, které tvoří identitu objektu a připomínku původního areálu pekáren, vtisklo celému komplexu osobitý ráz moderního bydlení zachovávajícího historickou hodnotu stavby.

Jedinečný výraz a charisma propůjčilo obytnému areálu spojení historie s moderními materiály současnosti. Společnost Baumit, dodavatel zateplení a povrchových úprav objektu, dokonale vyšla vstříc záměru architektů a při zachování plné funkčnosti systémů přispěla k přirozenému splynutí starého s novým. Hladká povrchová úprava v barvě pohledového betonu vytvořená omítkami Baumit CreativTop Fine a CreativTop Silk pomáhá přirozeně a hladce spojit moderní přítomnost s dědictvím minulosti.

V areálu, který znal více než sto let každý Pražan, se kdysi pekl čerstvý chléb pro celé město. Zasloužila se o to především rodina Odkolků, jejíž odkaz přežívá i díky odvážnému projektu revitalizace areálu pekáren dodnes.