Příběh bývalé továrny firmy Meopta v pražských Košířích odstartoval konec první světové války. Rychle se rozvíjející firma začala s jemnou mechanikou, ale později se proslavila svými optickými přístroji a dalekohledy. Do hry však vstoupila druhá světová válka, znárodnění i RVHP.
Historie vesnice, později města, dnes pražské čtvrti Košíře
První písemná zmínka o Košířích, malebné vesničce na úbočí hory Vidoule obklopené vinicemi, pochází už z poloviny 12. století. Jak vznikl název Košíře, se můžeme jen dohadovat. Jedna teorie je spojena s proutěnými koši, do kterých se sbíraly hrozny, jiná s proutěnými pastmi určenými k lovu ptáků a další tvrdí, že ves získala jméno podle kosiřů, lidí, kteří řezali vrbové proutí a pletli z něho košíky. Ačkoli nejvíc zastánců má třetí teorie, jistě víme jen to, že jméno obce nějak souvisí s vrbovým proutím.
V 16. a 17. století vlastnili málo významnou vesnici Myslíkové z Hyršova a ve druhé polovině 19. století byla dokonce povýšena na město. Zásadní změnou pro Košíře bylo vybudování tramvajové trati mezi tehdy průmyslovým Smíchovem a Košířemi v roce 1896. Součástí Velké Prahy se však Košíře staly až o dlouhých třicet let později.
Jak si profesor na střední škole v Přerově splnil svůj životní sen
Optika, z řeckého óps (česky oko nebo zrak), je vědním oborem zabývajícím se světlem a jeho šířením v různých prostředích. Optičtí vědci se zabývají detekcí světla, měřením jeho pohybu a vlivu na objekty. Tento vědní obor má bohatou historii a nachází se v mnoha každodenních předmětech. Nejen pro optiky je fascinující sledovat, jak světlo interaguje s naším světem.
Optiku jako vědní obor objevil na počátku 20. století i profesor na střední škole v Přerově doc. Alois Mazurek a okamžitě si ji zamiloval. Jeho vynikající teoretické znalosti z této oblasti přesvědčily po dlouhém váhání v roce 1933 podnikatele v oboru stavebnictví Aloise Beneše, aby vložil počáteční kapitál do společnosti Optikotechna. Tato investice se později ukázala jako geniální. Původně malá firmička v Přerově s názvem Optikotechna je totiž předchůdcem evropského giganta ve světě optiky – firmy Meopta.
Úspěšnou firmu si předávali mocní z ruky do ruky
Zpočátku firma vyráběla jemnou mechaniku, optické komponenty pro jiné výrobce a zvětšovací skla, ale ještě v témže roce, kdy byla založena, doc. Mazurek vyvinul zvětšovací objektiv Benar a tím určil další zaměření firmy.
V roce 1935 hledala Československá armáda pod tíhou politických událostí možnosti vyzbrojení vojsk kvalitní optikou, a proto Alois Beneš firmu prodal Zbrojovce Brno. Zbrojovka do rozvoje firmy výrazně investovala a postavila nové výrobní budovy, jenže v průběhu druhé světové války převzalo Optikotechnu vedení německého Abwehru, a tak firma ze dne na den vyráběla optické přístroje pro Wehrmacht. Ne všichni pracovníci firmy byli ochotni se s údělem podporovatelů okupace smířit, a tak bylo během války popraveno celkem 17 zaměstnanců tehdejší Optikotechny za diverzi a sabotáže.
Po válce byla společnost znárodněna a přejmenována na Meoptu (ME – mechanika, OPTA – optika). Firma pokračovala ve výrobě fotoaparátů, projektorů, dalekohledů a další optiky a v roce 1959 vyrostla v Košířích nová tovární hala. Meopta rostla a stala významným hráčem v oblasti optiky a elektroniky na evropském trhu. Výroba v Košířích už ale dál nepokračovala. Činnost Meopty v Československu byla socialistickým režimem direktivně ukončena a v rámci RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) přesunuta do maďarské firmy MOM. V 70. a 80. letech pak zakázky pro armádu zcela ovládly výrobní kapacity celé firmy a Meopta produkovala převážně puškohledy, dalekohledy a zaměřovače.
Po rozpadu Varšavské smlouvy byla vojenská výroba v Meoptě ukončena, čímž firma přišla o zásadní příjmy a bylo potřeba ji restrukturalizovat. Postupně se otevřela novým trhům a získala investory v čele s americkým podnikatelem Paulem Rausnitzem. Dnes je Meopta úspěšným česko-americkým výrobcem optických přístrojů s globální působností.
Slovo Parvi pochází ze země tisíce jezer a znamená loft
Bývalá továrna firmy Meopta, stojící na okraji lesoparku Na Cibulce, dominuje klidné pražské čtvrti Košíře již od 60. let minulého století. Architektonicky výjimečná budova, která několik posledních desetiletí chátrala, prošla citlivou rekonstrukcí, aby nyní sloužila jako příjemné místo pro bydlení. Projekt ateliéru Jakuba Ciglera Architekti dostal zajímavý název Parvi Cibulka. Za tímto na první pohled nesrozumitelným názvem se skrývá konverze tovární budovy na moderní bydlení kombinující industriální charakter s nadčasovým finským stylem.
Právě finský vliv se zrcadlí i v názvu projektu. Slovo Parvi totiž pochází z finštiny a v doslovném překladu do angličtiny znamená loft. Po přeložení anglického výrazu do českého jazyka jde o podkroví, půdu nebo také holubník. V přeneseném slova smyslu pak loft představuje velkorysé, luxusní bydlení v přestavěném průmyslovém objektu. A právě tato charakteristika přesně odpovídá projektu Parvi Cibulka.
Ze zchátralé budovy Meopty v Košířích je dnes Parvi Cibulka
Bytový komplex tvoří sedm šestipodlažních bytových domů v řadě. Díky centrálnímu vstupu však celek působí jako rezidenční palác. Mezi budovami vytvořil finský developer YIT otevřený vnitroblok s parkem a dětskými hřišti, přístupný pouze rezidentům. Projekt Parvi Cibulka zahrnuje 149 moderních a velmi originálních bytů loftového typu s výhledem na Prahu. K bytům náleží parkovací místa v suterénních garážích a v budově jsou k dispozici také komerční prostory, jako například kavárna nebo fitness centrum.
Industriální charakter stavby v kombinaci s nadčasovým finským stylem, to je Parvi Cibulka
Přestože objekt původní továrny není památkově chráněný, při revitalizaci na moderní bydlení kladla YIT důraz na zachování řady původních prvků. Jde například o původní velikosti a členění oken, pojistky na informační systém pater či zvonky u bytových dveří. V některých případech byla zachována i původní světla. Vedle teracového schodiště je částečně zachováno také zábradlí, které bylo repasováno a zkompletováno včetně madel a nových výplní. Budovy získaly kombinací historie s moderními komponenty magický nádech tajemna.
Celý komplex byl citlivě zateplen nejmodernějším systémem Baumit Star při zachování proporcí i detailů. Povrchová úprava CreativTop Max, CreativTop Pearl a CreativTop Trend nenásilným způsobem podtrhuje industriální charakter budovy. Není proto žádným překvapením, že zajímavý projekt Parvi Cibulka získal v soutěžích Fasáda roku 2023 a Stavba roku 2023 v kategorii Rekonstrukce historického objektu hlavní ceny.