Hospoda v Máslovicích čepovala pivo ještě dřív, než se narodila Marie Terezie

Příběhy staveb nebývají vždy šťastné. Války, režim a nečekané okolnosti často ovlivňují jejich historii i životy lidí, kteří jsou s budovami spojeni. Nakonec se ale vždycky najde někdo výjimečný, kdo stavbě vrátí život. Tentokrát jsou strůjci šťastného konce tři mladí architekti.

První písemná zmínka o obci Máslovice pochází z roku 1052. Církev držela obec až do roku 1706 a v období feudalismu byly Máslovice postupně majetkem několika šlechtických rodů. Počet obyvatel v obci se výrazně zvýšil až kolem poloviny 19. století.  
Na konci druhé světové války se obec stala takzvanou „Heydrichovou pobočkou“, když přešla do správy Liny Heydrichové, vdovy po zastupujícím říšském protektoru protektorátu Čechy a Morava. Brzy po konci války se tehdejšího Československa, Máslovice nevyjímaje, ujal na dlouho socialismus.

V Máslovicích, nedaleko Prahy, stála hospoda už odpradávna. První písemná zmínka o krčmě v obci pochází už ze 17. století. V urbáři svatovítské kapituly je zapsáno doslova toto: „Jest v tej vsi krčma, pivo berou od jistého nákladníka z měst Pražských a dávají posudného z každého věrtele bílého piva 15 grošů a z hořkýho duplem.“ Do dnešního jazyka by se věta dala volně přeložit asi takto: „V té vsi je hospoda, pivo berou od jistého prodavače z Prahy a odvádějí poplatek za každých 66 půllitrů bílého piva 15 grošů a z hořkého dvakrát tolik.“
Na konci 18. století koupil od vrchnosti pozemek s hospodou František Hájek a od roku 1886 vlastnila objekt rodina Doležalových, kteří provozovali hospodu až do roku 1959, kdy museli živnost zrušit kvůli politickému tlaku a budova byla vyvlastněna pro tehdejší „Gottwaldův hypermarket“ Jednota. Ta objekt zčásti dál provozovala jako pohostinství a zčásti jako obchod se smíšeným zbožím.

Po sametové revoluci byl majetek vrácen dceři Doležalových Janě Prokešové v zuboženém stavu. Jana se ale spolu s manželem odvážně pustila do rekonstrukce zchátralé budovy. Slibně vypadající vývoj však přerušila tragédie. Oběma manželům se stal osudným rok 1993, kdy zemřel nejprve Janin manžel a o několik měsíců později i Jana. Jedinou dědičkou stavby se stala jejich dcera Marcela, která objekt nějaký čas pronajímala. Nevýhodně si však investovala větší finanční obnos a budova propadla finančnímu ústavu, od kterého ji koupil automobilový závodník Petr Vojáček.  Autodílna, kterou si v objektu nový majitel zařídil, přispěla k dalšímu poškození neudržovaného objektu a o jedenáct let později část autodílny vyhořela. Firma Petra Vojáčka se dostala do insolvence a obec budovu v insolvenčním řízení koupila v roce 2013. Krátce nato vypsala architektonickou soutěž s cílem vrátit stavbě původní tvář a účel. 

Soutěže se zúčastnili mladí architekti z Ateliéru bod architekti a s geniálním projektem ji vyhráli. V roce 2018 byla znovu otevřena moderní, funkční a krásná hospoda se společenským sálem, která se stala jednou z dominant Máslovic.

Objekt se zcela novou fasádou a zásadně vylepšenou funkčností dostal nekomplikovaný a výstižný název Hospoda. Lokál má nyní moderní podobu s bytelným krbem uprostřed. Sál je elegantně otevřený do krovu a přes tři francouzská okna je nápaditě propojený s děním na návsi.
Zateplení fasády hospody je provedeno systémem Baumit Pro Mineral, který je vysoce paropropustný a vzhledem k historii stavby rozhodně není na škodu, že je zároveň i nadstandardně odolný proti požáru. Omítka CreativTop Trend, zpracovaná na fasádě technikou kartáčování, perfektně zapadá do charakteru i barevnosti okolních budov. Po dokončení rekonstrukce se hospoda Hospoda stala nejen ozdobou máslovické návsi, ale zároveň i kulturním centrem obce.

Skupina Atelier bod architekti, složená ze tří přátel ze studií, dokázala vtisknout stavbě punc neobvyklosti a otevřenosti, aniž by omezila její původní poslání a účel. Rekonstrukce máslovické hospody posbírala i jejich zásluhou celou řadu prestižních uznání a ocenění, například byla finalistou České ceny za architekturu 2019 a získala cenu Ministerstva pro místní rozvoj, dále získala Zlatou cihlu v soutěži Vesnice roku 2019, byla i ve finále soutěže Stavba roku Středočeského kraje 2019 a získala titul Fasáda roku 2019 – vítěz kategorie revitalizace, sanace, renovace. 
Historie této stavby je úzce propojena nejen s obcí, ve které stojí, ale odráží se v ní i historie celé země. Budova, pyšně stojící na máslovické návsi, je už více než 300 let je nepřehlédnutelným pomníkem osudů lidí uprostřed času i příběhem aktuální současnosti.

Materiály použité na stavbě